Jedenáctý Vltava Run: Když se spojí srdce, odvaha a nezlomná vůle
Když už si člověk někdy říká, že se svět definitivně zbláznil, přijde další ročník Vltava Runu a na chvilku je všechno zase v pořádku. Letos jsme se na start této 375 km dlouhé týmové běžecké výzvy postavili už pojedenácté. A znovu jsme si připomněli, že hodnoty jako empatie, přátelství, týmový duch a fair play nejsou jen prázdná slova, ale motor, který nás dožene až do cíle.
Tým Nadace Leontinka, to je 12 zrakově hendikepovaných běžců a 12 obětavých trasérů, 24 párů nohou, které běží jako jeden za jedním cílem. Společně jsme zdolali trasu plnou nástrah v podobě spadaných stromů, strmých stoupání a náročných terénů s převýšením mnoha stovek metrů. Naši nevidomí a slabozrací běžci nám každým krokem ukazovali, že s pevnou vůlí a správným parťákem po boku neexistují překážky, které by se nedaly překonat.
Nováčci, veteráni i psí doprovod
Letošní sestava byla pestrou směsicí zkušeností a mladistvého elánu. Svoji premiéru na Vltava Run si odbyl Misha z Lotyšska, kterého bezpečně provedl trasér Tomáš. Velmi statečně si vedli Ema a Lukáš, kterým ještě nebylo ani dvacet let, přesto se tohoto závodu účastnili už potřetí (v případě Emy) a podruhé (v případě Lukáše).
A pak tu je naše „železné jádro“. Ivo a Honza nevynechali ani jeden z jedenácti ročníků - a Terka s trasérem Milošem jim dýchají na záda jen s jedním startem méně! Ivo je už legendou závodu – nejen díky svým běžeckým výkonům v botách značky Kanady 😀, ale i díky svému doprovodu. Kromě traséra Libora ho na každém kroku kromě noční etapy hlídala jeho věrná vodící fenka Gina. A co by to bylo za zastávku během přesunů mezi jednotlivými předávkami, kdyby Ivo nevytáhl svou milovanou moka konvičku? Vůně čerstvé kávy, kterou vařil nejen pro sebe, byla naší tajnou zbraní proti únavě.
Bez přátel by to nešlo
Logistika takového závodu je disciplína sama o sobě. Obrovské díky patří Květě, Jáje a Láďovi, kteří jsou skutečným srdcem závodu Vltava Run a kteří nám každoročně poskytují obrovskou podporu. Jejich otevřená srdce se projevují i v takových maličkostech, jako je například to, že před dvěma lety jsme mohli startovat se startovním číslem 1 - a letos naši 11. účast na tomto závodě odměnili startovním číslem 11. Naše díky letí také Maximovi ze spolku Jeden na jednoho, který nám pomáhá nejen s přesuny závodníků - a který je náš kamarád a dobrá duše už řadu let.
Děkujeme taky našim firemním partnerům, bez kterých bychom zůstali „na holičkách“: Zejména FM Logistic, která nám opět zapůjčila dva minibusy i s řidiči, a AUTOBOND GROUP, která nám dlouhodobě poskytuje nadační auto, bez kterého bychom nemohli podniknout žádný z našich výjezdů za hranice všedních dní. Poděkování letos patří i některým partnerům závodu, jmenovitě firmě 4camping.cz, která některé z nás vybavila tak, abychom se i pod širákem vyspali v teple. A dále GS Klub, kteří nás vybavili extra vitamíny, minerály i mastí proti bolavému tělu.
Překvapení, které vehnalo slzy do očí
To největší dojetí na nás ale čekalo v samotném cíli. Letos jsme běželi takřka bok po boku taky s „Hromovou partou“ Tomáše Slavaty, dětmi z dětských domovů - než nás předběhli a statečně doběhli do cíle v pražském Braníku o několik hodin před námi. Děti ze čtyř dětských domovů, které tvořily samostatný tým, se rozhodly pro neuvěřitelné gesto. Nadaci Leontinka a jejím sportovcům darovaly šek na 25 000 korun!
Sám Tomáš Slavata to vystihl nejlépe: „Dnešní den byl ještě výjimečnější tím, že jsme společně s dětmi předali šek nevidomým sportovcům, kteří se také postavili na trať Vltava Runu. Bylo to zároveň poděkování Nadaci Leontinka, která se dlouhodobě věnuje nevidomým a pomáhá vytvářet zážitky a okamžiky, které v nás zůstávají navždy.“
Děkujeme všem běžcům, kteří nám po cestě fandili, a všem, kteří nám všem pomáhají vidět svět v těch lepších barvách. Tyto intenzivní dva dny v nás budou rezonovat ještě hodně dlouho. Máme v sobě zásobu pozitivní energie na celý další rok!
Leontinka běží dál – a s vámi je ta cesta mnohem krásnější.
