Hokej patří všem: První český Blind Hockey camp!
Svist nožů na ledu, chrastění puku, rychlost a neskutečná energie, kterou vnímáte všemi ostatními smysly! V pražské ICE ARENĚ Kateřinky se odehrál historický milník českého sportu pro zrakově hendikepované – první tuzemský camp v Blind Hockey pro nevidomé a slabozraké. V Nadaci Leontinka jsme u toho nemohli chybět a od samého začátku jsme věřili, že přivést tento sport do Česka má obrovský smysl. Výsledek ale předčil všechna očekávání! Víkend na ledu ukázal, že touha hrát, bojovat a dát do hry všechno je silnější než jakýkoli hendikep.
Jak se hraje hokej, když oči nestačí?
Možná si říkáte, jak může fungovat tak rychlý sport, když nevidíte na puk. Kouzlo Blind Hockey spočívá v nápaditých úpravách, které hru zpřístupňují všem podle míry zrakového postižení. Místo klasického gumového puku se po ledu prohání speciální, jednou tak velký kovový puk naplněný ložiskovými kuličkami. Ten při pohybu hlasitě rachtá a cinká, takže hráči vědí, kde se nachází. Branky jsou o něco nižší a v síti stojí výhradně zcela nevidomí gólmani s klapkami na očích, kteří chytají čistě podle sluchu. Aby měl brankář šanci na akustický podnět zareagovat, platí tu klíčové pravidlo: v útočném pásmu musí tým před střelbou na bránu nejprve dokončit alespoň jednu přihrávku. Rozhodčí navíc před vhazováním pukem silně zatřese a zapíská, aby se všichni zorientovali. Výsledkem je dynamická hra, ve které se dobrá orientace podle sluchu pojí s jistotou na bruslích, odvahou jít do každého souboje a důvěrou ve spoluhráče.
Příběhy z Kateřinek: Od prvních skluzů až po nedělní zápas
Blind Hockey camp začal v ICE ARENĚ Kateřinky už pátečním rozřazením do skupin podle schopností každého z více než 50 účastníků. Na ledu se potkala pestrá sestava – od zkušených hráčů z Finska až po úplné nováčky, z nichž mnozí stáli na bruslích poprvé. Pod vedením instruktorů z Canadian Blind Hockey a finské trenérské dvojice Carmen Pekarinen a Jukky si všichni bez rozdílu vyzkoušeli základy bruslení i vedení puku. Hokejové nadšení strhlo mnohé z nich a ti, kteří udělali největší pokroky, své síly nakonec změřili v nedělním přátelském zápase.
O silné emoce nebyla po celý víkend nouze. Dvanáctiletému nevidomému Maxovi se po třídenní hokejové jízdě nechtělo z ledu ani trochu domů. Lukáš si za své nasazení odvezl domů cennou odměnu – hokejku přímo od finské trenérky Carmen. A Marek se navzdory svému těžkému handicapu neohroženě vrhal za rachtajícím pukem a v soubojích obstál i vedle zkušených Finů. A třešnička na dortu? Všichni hráči i hráčky vyjeli na led v oficiálních dresech s vlastním jménem na zádech – okamžik hrdosti, ze kterého běhal mráz po zádech!
Hokej patří všem!
V Nadaci Leontinka jsme nesmírně hrdí, že jsme mohli stát jako jeden z partnerů při organizaci prvního hokejového campu pro nevidomé a slabozraké. Tenhle neuvěřitelný hokejový svátek by však nikdy nevznikl bez obrovské energie hlavních motorů celé akce – Ráchel Skleničkové a Tomáše Černého z ČernouStezkouCZ. Ráchel, Tomáši, klobouk dolů před vaší prací, dali jste do toho nepopsatelný kus energie a taky celé své srdce a bylo to znát.
Náš hluboký dík a respekt patří všem, kteří camp společně s námi podpořili – ať už finančně, materiálně nebo jako dobrovolníci. Neocenitelnou oporou přímo na ledové ploše byly pro všechny hráče také skvělé hokejistky z Asociace ženského ledního hokej. Největší poklona a obdiv však patří samotným účastníkům. Vaše obrovská odvaha a odhodlání, se kterou jste se vrhali do - pro mnohé z vás - zcela nové sportovní disciplíny pro nás byly tou největší odměnou a inspirací. V Nadaci Leontinka budeme Blind Hockey v Česku s radostí podporovat i nadále. Tento víkend totiž jasně dokázal, že hokej patří opravdu všem!