Měsíc dobročinné závěti
13. září si připomínáme Mezinárodní den závětí. Zároveň v tento den začíná Měsíc dobročinné závěti, který každoročně organizuje Koalice za snadné dárcovství. Věděli jste i Vy, že můžete darovat své oblíbené neziskové organizaci i ve své poslední vůli a udělat kus dobra, i když tu už nebudete? Pravděpodobně ne. Jen 4 % Čechů a Češek mají totiž sepsanou závěť a pouze 0,7 % z nás v ní odkazuje část majetku na dobročinnost. Každý z nás to ale může změnit.
Podle analýzy Fóra dárců přispívají Češi na dobročinnost čím dál víc. Dary ze závěti jako jedna z možných forem podpory jsou však v České republice, na rozdíl třeba od Velké Británie nebo Spojených států, stále spíše výjimkou. V rámci Měsíce dobročinné závěti se tak otevírá téma, které v Česku získává stále větší respekt: možnost odkázat část majetku charitě, jejíž práce si vážíme. Jde o jedinečný způsob, jak dát svému životu trvalý přesah a jak zajistit, že naše hodnoty a ideály budou žít dál a pomáhat tam, kde jsme pomáhali i za našeho života.
„Jednou z všelidských tendencí je pomáhat slabším a handicapovaným. Jsou lidé, kteří se svou filantropií, přiměřenou vlastním možnostem, navždy obtiskli do pozitivních dějin tohoto světa. A nezáleží, jak velký dar přinesli,“ říká psycholožka PhDr. Daniela Vodáčková s tím, že formy dárcovství jsou různé: jednorázový dar, pravidelná podpora a může to být i forma odkazu v závěti. Dodává k tomu: „Potřeba darovat je odvěká. Altruismus je světlou stránkou naší lidské pospolitosti. Chraňme tuto hodnotu jako protiváhu temnějších aspektů tohoto světa.“
Dědictví, které pomůže potřebným
Pro Nadaci Leontinka, která pomáhá dětem i dospělým se zrakovým hendikepem, má každý dar obrovský význam. „Každý příspěvek pro nás znamená konkrétní podporu, která mění konkrétní životy. Může to být speciální pomůcka, která dětem ulehčuje učení nebo každodenní provoz, nebo asistenční služba, která jim dodává jistotu a samostatnost. Vědět, že část mého odkazu pomůže šířit radost a dávat naději tam, kde je potřeba, to je přeci krásný pocit," vysvětluje Barbara Hucková, výkonná ředitelka Nadace Leontinka.
Nadace Leontinka už přitom svoji vlastní zkušenost s takovou formou pomoci má. Jde o dar od paní Zdenky P., která Nadaci v závěti odkázala 150 tisíc korun. K tomuto štědrému kroku ji přivedl její vztah k nevidomým, proto se kromě Nadace Leontinka rozhodla podpořit také Deylovu konzervatoř.
Aby byla závěť platná, musí se zaevidovat
Myšlenka daru ze závěti může znít možná trochu formálně, ale ve skutečnosti je proces transparentní a přístupný každému. Nejjistější a často nejpraktičtější je závěť sepsaná u notáře. Možná je ale i vlastnoruční závěť nebo závěť sepsaná před dvěma svědky. Existují už ale i možnosti online. Sepisování závěti není pochmurná povinnost, dá se na ni nahlížet i jako na projev zodpovědnosti a prozíravosti, který lze učinit kdykoli v životě a v případě potřeby jej i změnit. Nejpraktičtější a nejbezpečnější je jít se závětí k notáři. Ten totiž zajistí, že závěť bude právně platná a naprosto jednoznačná, což eliminuje potenciální nedorozumění. Klíčové je přesně specifikovat, komu se co odkazuje – název organizace, adresa, identifikační údaje, a zda jde o konkrétní částku, věc, nebo podíl z majetku. A co je důležité, notáři závěť zaregistrují v centrální evidenci, což zajišťuje, že bude v dědickém řízení nalezena a zohledněna.
Darování prostřednictvím životního pojištění
Další elegantní možností, jak podpořit neziskovou organizaci po svém odchodu, je ustanovit ji jako takzvanou „obmyšlenou osobu“ ve své životní pojistce. Podle nedávné novely občanského zákoníku vzniká pojišťovnám povinnost aktivně informovat oprávněné osoby, kterým vznikl nárok na pojistné plnění po úmrtí pojištěného. Aby mohly „obmyšlenou“ organizaci informovat, je nutné, aby byla co nejlépe identifikovatelná, kromě názvu je vhodné uvést třeba i kontaktní adresu nebo IČ.
Myšlenka dědictví, které přesahuje rodinný kruh a dává nový smysl životním hodnotám, je v české veřejnosti zatím málo zakořeněná, ale má obrovský potenciál změnit pohled na filantropii. „Češi přispívají na dobročinnost stále více, což je úžasné! Pojďme ale posunout tuto velkorysost o krok dál a zvážit, zda naše životní hodnoty a přání nemohou přinést dobro i po našem odchodu," uzavírá Barbara Hucková. „Je to příležitost nechat za sebou silný a trvalý otisk, který bude rozdávat radost a pomoc těm, kteří to potřebují, po mnoho dalších let. Je to šance, jak dát svému životu nový rozměr a naplnění."
Další informace o tomto způsobu darování najdete přímo na našich webových stránkách v sekci, Jak můžete pomoci.
